Impulsem k uskutečnění zájezdu se stal obdobný zájezd, který se uskutečnil v loňském roce, a který byl pořádán Oblastním výborem KČT Plzeňského kraje.

Zájezd se uskutečnil ve dnech 8. - 10. října 2004. Hlavním cílem byla účast na 28. ročníku Pochodu slováckými vinohrady. Cesta tam i zpět byla doplněna několika zastávkami na turisticky zajímavých místech. Doprava byla zajištěna autobusem Plzeňských městských dopravních podniků, a. s. Řidič, p. Vacek, je členem TJ Rozvoj Plzeň. Ubytování bylo zajištěno v ubytovnách v Kyjově a Miloticích a v tělocvičně v Miloticích.

Celkem se zúčastnilo 40 osob ve věku od 4 do 78 let. Z OKČT TJ Rozvoj Plzeň bylo 14 účastníků, konkrétně to byli: Vlasta Brunclíková, Julie Henzlová, Pavla Kindelmannová, Vít Malkus, Lukáš Ptáček, Milan Ptáček, Vít Ptáček, Vlasta Ptáčková, Václav Svoboda, Josef Sýkora, Jan a Sýkorová, Katka Sýkorová, Šárka Sýkorová a Zdeněk Weigl. Zbylá místa obsadili členové jiných odborů KČT v Plzeňském kraji (Domažlice, Fakultní nemocnice Plzeň, Horažďovice, Lokomotiva Plzeň, Nýrsko, Stříbro, Škoda Plzeň) i nečlenové KČT.

Poslední páteční zastávkou bylo město Klobouky u Brna. Tedy přesněji větrný mlýn nad městem - tzv. “Větřák v Klobókách”. I když jsme přijeli s malým zpožděním, objednaný průvodce naštěstí počkal, a tak jsme měli možnost vyslechnout téměř hodinový výklad o historii mlynářství v Kloboukách, o náročné rekonstrukci dřevěného objektu v r. 1985, i o technice mletí. To vše ve slováckém nářečí.

Cestu jsme ukončili v Kyjově, resp. v Miloticích, kde jsme spali.

Sobotní program jsme zakončili návštěvou sklepa p. Kundraty v Miloticích, který se specializuje na výrobu kvalitních vín (vína s přívlastkem, kabinetní vína,...)

V neděli se ráno v 8:30 vyjíždělo z Milotic do Kyjova. Po vyřízení nezbytných záležitostí týkajících se ubytování, jsme před 9. hodinou vyjeli z Kyjova na naši cestu zpět.

Za pomoci dálniční policie, silniční a asistenční služby se zdařilo autobus zprovoznit během asi dvou a půl hodiny. Plánovanou Jihlavu jsme museli vynechat.

Naší třetí plánovanou zastávkou byl 2. nejvyšší vrch Českomoravské vrchoviny - Křemešník. Jeli jsme nejkratší cestou po silnicích třetí i horší třídy. Na Křemešník jsme vyjeli bez obtíží. Měli jsme asi tak třičtvrtě hodiny času na rozchod. Počasí se vyjasnilo, sice byla stále zima, ale zato z rozhledny Pípalka byl pěkný výhled všemi směry. V půl čtvrté jsme se sešli u autobusu a vyjeli jsme ve směru na Pelhřimov a po hlavní třídě č. I/19 na Plzeň.

U Tábora nám autobus začal opět kolabovat. K radosti řidiče jsme se dostali až za Rožmitál pod Třemšínem - do Věšína, kde jsme měli objednanou večeři. Řidič do této obce zvažoval přivolat náhradní autobus. Ani nebylo zapotřebí.

V restauraci bohužel došlo k pochybení ze strany personálu, kdy došlo k záměně objednaných porcí jídel. Po večeři jsme pokračovali na Plzeň a za drobných komplikací jsme, se službou vypovídající Karosou, před 20. hodinou dojeli do cílové stanice k nádraží Českých drah v Plzni.

Ať se cesta zpátky zkomplikovala, jak zkomplikovala, ze strany organizátorů nedošlo k žádnému pochybení. Nedělní harmonogram považujeme za vhodně naplánovaný, byť jeho uskutečnění bylo, pro komplikace způsobené neovlivnitelnými činiteli, nemožné.

Vzhledem k vývoji počasí po našem návratu, můžeme říct, že i to se v celku vyvedlo. Sice občas zapršelo, ale bylo teplo a ukazovalo se i sluníčko. Myslíme, že po celé tři dny panovala docela dobrá, pohodová, turistická nálada, i přesto, že jsme museli zkousnout jisté neovlivnitelné komplikace.

Zájezd považujeme za zdařilý, nejen co se programu týče, ale i finančně přínosný pro odbor, kdy můžeme říct, že i po navrácení přeplatků, je akcí ziskovou. Za tři dny cestování po Česku jsme najeli přesně 873 kilometrů.

Opět cestou navštívíme mnoho turistických pamětihodností, třeba vyjde i na hrad Cimburk, či archeoskanzen Modrá. Již teď Vás zveme!

za texty Vaši vedoucí

Vít Malkus a Lukáš Ptáček

Julie Henzlová, Pavla Kindelmannová, Jindřich Nosek, Milan Ptáček, Petr Strolený, Josef Sýkora

Děkujeme.